5 kroků navigace, když svět přestane být růžový

Jsou dny, kdy je všechno růžové, skvělé a úžasné. Takový je často online svět. Dokonalý image úžasného a skvělého života.

A ono je. Je to jen úhel pohledu.

Hlavně po některých seminářích osobního rozvoje, když se nám otevře nový prostor a rozšíří se naše možnosti a kapacity, jak se mi toto stalo po posledních Access seminářích. Nebo když se nám něco povede a jsme v euforii a chceme to vykřičet do světa. Tak křičíme a svět nebyde dojmu, že to tak máme pořád.

Často ale jsou součástí i propady, které už tak do světa nekřičíme…To je prostě ŽIVOT. Možná se za ně stydíme, nevíme si s nimi rady, necheme si kazit image a nebo prostě jim nechceme dávat důležitost a pozornost.

Sama tyhle propady znám dost dobře.

Ten pocit, že můžu všechno, všechno zvládnu a nikdo mě nezastaví se najednou smrskne, jakoby mi někdo ustřihl křídla. Nebo hledám všechny ty hranice a omezení, která jsem sice už dávno rozpustila, ale někde mám pocit, že je potřebuju zpátky, abych se cítila bezpečně.

Takže místo prostoru, mám pocit že nestojím za nic, že mi nic nejde, že nejsem jako ta nebo tamta, málo klientů, objednávek, liku, komentářů, najednou vadí spousta věcí i těch úplně běžných.

Nebo někde vypustím nějaký moudro a pak mi hned přijde zkouška, jak to tedy vlastně zvládám. A přijde třeba hned doktorská a já ji nezvládnu a pak se sesypu. Třeba když bych měla „budovat kariéru“, ale úplně to uvnitř nejde (a je zrovna fuk, že je to oblast, která mě baví) a tak to prostě zabalím. Následuje totální pocit selhání, že se mi zrovna všechny ty věci nepodařily.



Rozhodni se a zvol si…

Jednoduché….nebo ne vždy?

Co dělat, když přijdou propady? Když svět začne ztrácet tu růžovou barvu? Jak se z toho dostat? Kde je nějaká navigace?

Sdílím 5 kroků, které mi pomáhají najít opět růžová místa v životě, když se svět stane na chvíli černobílým. Jsou funkční a pomáhají změnit úhly pohledu a z jiné perspektivy udělat nové volby. Někdy z 0 na 100 a někdy postupně a pomalejším tempem.

1. Spuštění bariér

Bariéry si budujeme v průběhu života na obranu Před světem, před lidmi, jejich útoky, názory, pravdami….. Tím, že si pečlivě tyhle bariéry vybudujeme bráníme jakémukoliv přijímání. Blokujeme se od toho negativního, ale i pozitivního. Takže když se úplně necítíme, máme tendenci zalézt si za tuto hradbu. Ona tam ale zůstává pořád, i když už je svět zase zpět celý růžový.

Zkusme si naopak vědomě tyto bariéry spustit, zatlačit do země a nechat sebou, skrz sebe procházet úplně vše. Všechnu tu energii, která na nás směřuje, bez jejího hodnocení. Energie je energie, jen mi ji přisuzujeme nějakou polaritu. Pokud to neuděláme, můžeme využít všechnu energii pro sebe.

2. Expandovat a naplnit se energií

Naši energii si většinou snažíme napasovat do našeho omezeného těla a života. Děláme všechno možné, abychom zapadli a napasovali se do omezení, této reality. Později, když začneme chtít víc, dostaví se různé pochyby, strachy a jiné divné pocity a často se necháme jimi zastavit. Udělejme pravý opak.

Rozšiřme tuto svou energii za hranice svého těla, pak i do celého prostoru kolem sebe a ještě dál. Můžeme se rozšířit neomezeně, přes celý dům, město, stát, kontinent a celou Zemi. A můžeme jít ještě dále do Vesmíru a z tohoto obrovského prostoru se znovu podívejme na naši záležitost, kterou řešíme…

Jak by se k ní postavila nekonečná bytost?

Co by si tu nekonečná bytost zvolila?

Pak ještě můžeme udělat Energetický tah a nechat sebou proudit vesmírnou energii všemi směry svého těla. To hodně pomáhá na jakoukoliv depku.

3. Čí to je?

Jako nekonečná bytost vnímáme skutečně mnoho informací. Z toho plyne, že většina toho, čeho si jsme vědomi, není naše, jen jsme to přejali za své a myslíme si, že se podle toho musíme zařídit. Na místě je tedy otázka na všechny naše pocity, emoce a myšlenky:

„Čí to je?, Je to moje? Je to někoho jiného nebo něčeho jiného?“

Pokud vnímáme nadlehčení na tuto otázku, pošleme vše zpět ke zdroji, s připnutým vědomím.

3. Dovolení

Je to prostředek, který umožňuje NEvstoupit do polarity této reality, zůstat v přijetí a dovolení všeho, bez hodnocení. To je skutečné VĚDOMÍ. Pokud začneme dávat věcem nebo situacím význam nebo formu, nemáme možnost je měnit, protože vše utváříme do pevné reality a struktury.

Když se tedy začneme soudit nebo hodnotit situaci nebo někoho, můžeme použít „Dovolení „. To umožní nechat energii sebou prostoupit, mít k sobě laskavost ale i změnu, protože situaci ponecháváme jako proměnlivou. Podívejte se, jak se promění vaše vnímání, když si řeknete následující:

Dovoluji této osobě mít takovou realitu nebo zajímavý úhel pohledu.

Jaká je moje realita?

Dovoluji i sobě mít takovou realitu…

4. Otázka

V dalším kroku se můžeme zeptat na další možnosti, které v dané chvíli jsou, mohou přijít jen my je nevidíme. Neptáme se proto, aby naše mysl vymýšlela odpověď a řešení, ale abychom získali vědomí a vnímaly energii, která je za otázkou a mohli jsme tak dostat nějaké nasměrování.

Je to v pytli, nebo to už snad nemůže být ani horší, to není možný, to je složitý…Jsou závěry, které všechno zavřou a začnou se tvořit. Je to má osobní zkušenost, že opravdu může být ještě hůř, i když jsem si mnohokrát říkala že už nemůže. Takže už žádné závěry a soudy…a svět začne opět nabírat barvy.

Od té doby co znám AC namísto toho používám otázky:

Jak se to zlepší?

Co je tady možné?

5. Kouzelné body

Když je ouvej, ty kouzelné body na hlavě, Bars jsou jako tlačítka, která umožní mít hlavu opět plnou prostoru, na místo omezujících myšlenek a přesvědčení. Vždy odplaví tyto zbytečné nánosy, které život vyplaví, umožní dostat se opět do nadhled. Jsou účinné ve všech podobných situacích. Kdykoliv:

  • se cítím na ho.no
  • mě všechno s..e
  • mám pocit, že všichni ostatní jsou pěkní blbci.
  • nezvládám.
  • jsem si zvolila opravdu hodně a mám pocit, že to nedám.
  • potřebuju uvolnit a zrelaxovat.
  • mám splín nebo depku.
  • potřebuju tvořit a úplně mi to nejde.
  • se mi nedaří vidět jiný úhel pohledu, mít odstup.
  • jsem zabředlá v soudech, názorech a hodnoceních.


Tyto a další nástroje Access Consciousness jsou pro mě prostředky, které mě mnohdy podrží nad vodou. Mám možnost je použít kdykoliv a nejsem na nikom závislá. Mám pocit, že mám v rukách prostředky, o jejichž funkčnosti jsem se už mnohokrát sama přesvědčila. Protože Access a celý jeho systém vede lidi k objevení svých vlastních kapacit namísto budování závislosti na dalších lidech.

Neznamená to ale, že už nikdy v životě, když je ouvej, nepotřebuji pomoc, facilitaci někoho jiného, kdo mě svými otázkami, svou přítomností a vědomím navede opět ven, z mého propadu. Někdy se takoví lidé vyloupnou úplně náhodou a neplánovaně… V mnoha ohledech ale můžu spoléhat sama na sebe.

To je něco, co jsem dlouho hledala…Když vidím, jak jednoduché to může být, pokud se skutečně rozhodneme, s radostí to předávám dál.

Mohu vám tuto cestu ukázat a tyto prostředky naučit. Jak s nimi pak naložíte v každodenním životě a v dobách, kdy svět přestane být na chvíli růžový, je na VÁS a vaši volbě.

Možnosti jsou jak na kurzu Access Bars nebo na sezení, kde můžete obdržet jak facilitaci ústní, Access Bars, tak i tělesné procesy na podporu těla a jeho záležitostí, které vytváří, aby vám něco sdělilo.

Já pro sebe už jasno mám.

Info najdete tady >>>

Co je zapotřebí k tomu, dokázat vždy opět s lehkostí najít svůj barevný svět?

S láskou,

Katy

Katy
Jsem žena obklopená jen mužskou energií. Provázím ženy klučičím světem a inspiruji je, jak díky rytmu přírody nalézt svoji vnitřní rovnováhu a předávat ji dětem. Ukazuji maminkám, jak v živelném světě kluků, jejich bitek a stříleček proplouvat, uchovávat si naši ženskou energii a zároveň přijmout klučičí energii. Jak sdílet se svými syny cykličnost přírody i života, bez tlaku konzumu a výkonu. . Více si o nás přečtete tu >> Rytmus roku a jeho prožívání můžete prostudovat tady >>>.
Komentáře