6 tipů jak na výchovu synů

Je to už asi dva roky…Sedím na fotbalovém tréninku a přemýšlím…

Jaké je to být mámou při výchově kluků? Jak vychovávat syny? Občas dostanu otázku, jak se s množstvím mužské energie popasuju. Jak to zvládám, když mám doma celkem tři malá torpéda.

Možná, jste si taky všimli, že výchova kluků je někdy jiná, než když je sourozenecká energie naředěná i opačnou polaritou.

Když budu upřímná, tak někdy v pohodě, ale někdy to zase tak růžové není. Někdy to je spíš rudé, když mám zrovna velmi daleko k té ideální, trpělivé a klidné mamince… ;-). Když si kluci potřebují zrovna ventilovat svou energii svým způsobem ..

Tři zdraví kluci tak živelnost většinou k dětem  patří, no ne? Často se ke mě dostanou stesky ostatních žen, že vlastně je svět kluků pro ně úplně nový a moc neví, jak v něm proplouvat.

 

Taky se někdy cítím bezradná… jak s touto živelností synů naložit, když je jí na mě příliš. Křik, hašteření, bitky a agresivita, anální a prdící komentáře… obrovské množství energie, která se musí nějakým způsobem ventilovat. Zároveň ale, i nějakým způsobem směrovat, pokud bychom nechtěli mít doma kůlničku na dříví.

Záleží samozřejmě i na mém rozpoložení a vnímání které, jak asi všichni víme, se u žen velmi často mění. Taky na tom, jak moc mám čas pro sebe, načerpat energii.

Sepsala jsem ale pár bodů, které se nám obecně osvědčily při nakládání s mnohonásobnou klučičí energií.

1.Pohyb, akce, směrování agresivity

Kluci potřebují neustálý pohyb, kde ventilují svou energii. Nejen fotbalové nebo jakékoliv jiné tréninky. Hlavně  jejich spontánní hra, ať už doma nebo venku – na rytíře, šelmy, pytláky, vojáky a další možnosti, které si sami vymyslí. Klacky, meče, luky, šípy a taky nožíky na vyřezávání a tvorbu dalších podobných náčiní. Často si sami navrhnou nějakou zbraň, kterou si poté také vyrábějí. Sice jsou většinou dost podobné, ale prý tomu dostatečně nerozumím… :-).

Taky náš pokojíček vypadá tak trošku jako malá tělocvična. Žebřiny, na nich zavěšená hrazda, futon, který se může kdykoliv rozbalit na různé typy praní, ze stropu zavěšené lano.  Dříve sloužilo ke šplhání, momentálně je jako lanová hrazda. A houpačka, která je výborným zdrojem sociálního učení…:-)

Kluci všechno toto „nářadí a náčiní“ využívají úplně spontánně a často velmi nevědomě. Tu se zavěsí na lano, tu se zhoupnou nebo vylezou na žebřiny a visí tam jako malá opička.

Z toho je patrné, že nevědomý spontánní pohyb potřebují jako sůl a patří to k jejich každodennosti. Netroufám si odhadnout, jak by vypadala jejich energie bez těchto neřízených vybití. Ostatně, někdy když přijdou kluci ze školy, tak toho jsme svědky…

Agresivita a bojovnost

V základu je asi třeba přijmout fakt, že to prostě ke klukům patří, už jen z evolučního hlediska. Je jen třeba najít způsob, jak tuto energii směrovat. Součástí jsou všechny možné vymyšlené akce kluků jako: bouračky a hry na boření nebo ničení…jedno jestli auťáků, náklaďáků, staveb  nebo sekání sekerou nebo klacky. Uvolňuje to jejich energii a patří to k velmi oblíbeným a častým činnostem. Důležité je také ukazovat tvořivou stránku života…

Přesně k tomuto účelu byl napsán eBook Tři pilíře pro raubíře, najdete ho TADY >>>

2. Hranice a zodpovědnost

Naše velké téma a to se považuji za člověka, který v tom má celkem jasno. Ale přichází nové podněty i od kluků, když námi stanovené nebo domluvené hranice úplně nefungují. A proč vlastně?

Významně nám do toho promlouvají 3 věci:

  • povahy jednotlivých kluků
  • jak moc jsou bráchové spolu během dne
  •  jakým způsobem se ventilují během celého dne ve škole či školce.  Obzvláště jeden ze synů, z různých důvodů, nalezne až teprve doma prostor, kde se spontánně uvolní. To nám třeba došlo teprve nedávno.

Často tedy mají kluci k večeru velkou potřebu se společně vyblbnout. Potřeba si hrát a skotačit případně se vzájemně zlobit, je zatím vždy silnější, než nějaká uzavřená dohoda...Nejsou  zatím schopni ji ovládnout. Nutno ale podotknout, že tohle je jen případ, pokud jsou kluci spolu. Když je každý sám, dohody fungují, řekla bych, celkem pěkně.

Potřebujeme tedy hledat rovnováhu mezi poskytnutím prostoru pro uvolnění nebo spontánní hru a tím, co je z našeho pohledu následně třeba  dělat:  škola, večeře, mytí, spaní…

Není to nic jednoduchého, ale co nám pomáhá, je časově omezený prostor. Třeba na hraní a blbnutí, ale i na večeři a na odchod ke spánku.

Pak přichází na řadu zodpovědnost. V běžných věcech chodu života ( svoje věci, úkoly, připravené věci do školy, školky i tréninky), ale i za celkovou atmosféru a to, jak nám společně doma je.

3. Mužský časoběh

Potvrzeno, že mužský časoběh  je fakt jiný. Ale co s tím v praktickém životě? Už odmala nejsou kluci schopný multi-taskingu. A už vůbec nefunguje nějaké „Je třeba udělat… nebo potřebuji…“ .

„Jo, jasně…“ a zadání se zařadí až na nějaké 10 místo na seznamu, za hraní, blbnutí, naschvály, možná i úkoly a čištění zubů… Při připomínce, když už nechci čekat třeba do druhého dne: “ Jo mami, a co mám teda dělat dřív?“

Takže moje zkušenost je, pokud něco po klukách chci, instrukce musí být jasná a stručná…

Potřebuji…,  prosím. Potřebuji to HNED.

 

4. Společný čas

Jeden z důležitých momentů výchovy. 

Příležitost mít u sebe větší kluky v klidu, tulit se a být v kontaktu. Možností je spousta, od společného výletu, cukrárny, večerního ukládání až po společné spaní. Třeba taky, když zrovna nebyl náš společný den ideální a něco se nám nepovedlo…naskýtá krásnou možnost zakončit den příjemně a láskyplně. 

Je společné spaní vždy tak ideální, jak se prezentuje?

Sama jsem došla do bodu, kdy pro udržení mé ženské energie, zachování mého prostoru, kde si od přemíry mužské energie mohu odpočinout, kdy i přesto že kluci by ještě zvesela dál rádi využívali výhody společného spaní, já už dál nemohla.

Přišlo to takřka ze dne na den, moje vnitřní rozhodnutí a pocit velkého nutkání, že už to nemůže být jinak...a stalo se, že kluci šli zpátky do pokojíčku, do svých postýlek, v kterých už spali před narozením nejmladšího. Vzhledem k mému rozhodnutí, to prošlo úplně hladce a jsme spokojení všichni. Večerní rituály tulení a povídání zůstávají a mě zůstává můj prostor přes noc.

5. Rytmy, cykly, rituály

Ať už se jedná o krátkodobé cykly, roční nebo i ty sedmileté a přechodové rituály.  Je to něco, co mi pomáhá žensky proplouvat a zároveň klukům ukazovat, že celý život je v cyklech. Ukazovat , jak takové cykly fungují.

Ty zatím nejdelší cykly, sedmiletí , jsme rozdělili přechodovým rituálem pro nejstaršího syna. Více zde>>>  Prostřední syn ho už také absolvoval a byl to pro něj silný zážitek. 

Roční cykly kluci vnímají skrze tradice i slavnosti, které slavíme, kromě narozenin a Vánoc.

 

Rytmus celého roku nám dává kotvu a možnost společně prožívat další rozměry života. Vytváří nám příležitost prožívat jedinečné společné zážitky, a zároveň se posouvat sám, ve svém vědomí a spojení s přírodou, planetou, která se tak krásně mění v průběhu celého roku.

Jak kluci rostou a máme různé zájmy, tak samozřejmě některé tyto aktivity z běžného denního života vypadly. Nicméně je společně prožíváme na pobytech pro mámy a kluky a nebo s nejmladším synkem v lesní školce. 

Já sama mám pocit, že tohle je to ženské, co jim mohu aktivně předávat. Cykličnost k ženství patří a je to jedna z věcí, kterou můžeme kluky naučit vnímat.

6. Bytí v otázce?

Je spousta chytrých rad a pouček, které se na nás valí, že? Jak se v tom zorientovat a zjistit, co je to pravé zrovna pro mě? Týká se to jak výchovy kluků tak i dalších oblastí života. Ve světe internetu a sociálních sítí je snadné se nechat zahltit.

V tomto bodě pro mě, a zároveň i pro kluky, nastupuje úplně jednoduchý nástroj z Access Consciousness a tím je Otázka a Těžké x Lehké:

  • Co tady bude přínosem právě pro mě/nás/mé kluky?
  • Co tady v tom případě bude fungovat?
  • Co tady vytvoří víc?
  • Bude to A nebo B?

Nesnažím se odpověď vymýšlet, podle toho, co si myslím. Vnímám energii a ta které je lehká, více prostorná je ta pravdivá pro MĚ/NÁS. Těžká a kontraktivní energie znamená lež. Platí to takhle ale jen pro vás, někdo jiný může mít lehkost v úplně něčem jiném….;-) A to je tak krásné na rozmanitosti bytostí.

Takže díky bodu 6) může i vše výše napsané být pro vás úplně mimo. A je to v pořádku, každý si tvoříme život podle našich vlastních přesvědčení.

Víc se o těchto nástrojích dozvíte třeba v tomto článku. >>>

A jak to máte doma vy? Co vám pomáhá? Napište mi… ;-)

Káťa

Katy
Jsem žena obklopená jen mužskou energií. Provázím ženy klučičím světem a inspiruji je, jak díky rytmu přírody nalézt svoji vnitřní rovnováhu a předávat ji dětem. Ukazuji maminkám, jak v živelném světě kluků, jejich bitek a stříleček proplouvat, uchovávat si naši ženskou energii a zároveň přijmout klučičí energii. Jak sdílet se svými syny cykličnost přírody i života, bez tlaku konzumu a výkonu. . Více si o nás přečtete tu >> Rytmus roku a jeho prožívání můžete prostudovat tady >>>.
Komentáře