Je libo vědomí Mikuláše nebo Čerta?

Je 5.12 podvečer a spolu s 3,5 letým synem napjatě čekáme zda přijde nebo ne. Doma uklizeno, rozsvícené svíčky,  svátečně oblečeni a ….někdo klepe na dveře.

 „Dobrý večer, jsem Mikuláš a jdu za vámi na návštěvu. Mohu dál?“

Vedeme velkého Mikuláše, ale opravdu velkého Mikuláše, do obýváku, za ním v tichosti anděl s čertem. Mikuláš vytahuje velkou Zlatou knihu a začne předčítat to, co si do ní za celý rok zapsal. Syn mi sedí na klíně, upřeně zírá na Mikuláše a na jeho, skoro až posvátná slova, souhlasně pokyvuje hlavou. Když skončí, anděl vytahuje pytlíček a předává nadílku…Čert za Mikulášem v tichosti přihlíží.

Střih…

„Mikulášská párty, které velí čerti a Luciferové, Mikuláši někdě uťáplí v pozadí a děti v lepším případě z toho mají srandu a v tom horším si vytvoří trauma z čertů nebo ze strachu, že jim bylo řečeno: „Nezlob, nebo si tě odnese čert…“ 

Mikulášské…

Jak to tedy známe na těch Mikulášských….

V tom lepším případě Mikulášové veřejně kárají děti za jejich prohřešky, které rodiče uvedou a odmění hodné i zlobivé děti nablýskanou nadílkou.

Hodnocení a soudy jeden za druhým se na děti valí a my se pak divíme  kde se neustále bere ono negativní hodnocení sebe sama a sebemrskačství a nedostatek sebevědomí (ano, i tu je ono semínko toho: taky jsme to přežili…)

V tom horším případě se pořádají „pekelné párty“ ve školách a jiných akcích, kde čerti hrají prim, mají hrozivé masky (kde jsou ti „pěkní čerti“ z pohádek), chrlí ohně a bafají na děti. Nebo za přihlížení Mikuláše zapisují děti do pekelných knih a děti „odnášejí“…Mikulášové tohle vše svým kumpánům tolerují.

Možná tedy nás napadá otázka:

Kdo je ten „kápo“ ? Čert nebo Mikuláš? 

Možná jste se právě proto rozhodli, že Mikuláše, ani podobné záležitosti, slavit nebudete. Nechcete dítko vystavovat pekelnému stresu nebo prostě vám tyto způsoby celkově nesedí.

Nedivím se, ale je to podle mě škoda.

Mikuláš je další z profláknutých oslav, které ztratily onen původní smysl. Už je čas toto obecné nastavení začít skutečně měnit. Jak platí, když chci změnit svět, musím začít u sebe, tak je to opět na nás, jako rodičích nebo učitelích, abychom si uvědomili pravý význam,  změnili vnitřní nastavení a tedy i přístup k celému pojetí této oslavy.

  • Jaké by to bylo, kdyby se odkaz původního Mikuláše navrátil a my vyjeli ze zajetých kolejích nějaké zbylé, povrchové karikatury?
  • Jaké by to bylo, kdyby se odkaz původního Mikuláše navrátil a my vyjeli ze zajetých kolejích nějaké zbylé, povrchové karikatury?
  • Co takhle už přestat využívat Mikuláše jako zastrašovací manipulační prostředek k dosažení jen našich dospěláckých očekávání o tom, co má dělat „hodné a vychované“ dítě.
  • Co takhle především začít u sebe a zkoumání svých vlastních očekáváních, které na děti klademe a dětem zprostředkovat důstojnou reflexi jejich Bytí?santa-claus-587640_640 Zlehčuje se to, co podobným povrchovým pojetím otiskujeme do našich dětí, čerti se využívají jako zastrašovací manipulační prostředek k dosažení jen našich dospěláckých očekávání o tom, co má dělat „hodné a vychované“ dítě.

Kde je volba dítěte, co ve svém životě chce tvořit?

Kde je vědomí toho, jakou hodnotu z takové oslavy můžeme pro naše děti vytěžit?

A o to právě jde.

Pro nás se Mikulášský svátek stal jedním ze zásadních milníků celým rytmem roku, který pokračuje v sérii podzimních svátků.

Co nám tedy může pravý Mikuláš přinést?

Rozhodně to není potrestání zlobivých dětí a vyvolání strachu. A tím je přinutit k lepšímu chování. Přežili jsme to my, přežijí to i ony…Nebo nadílku hromady nablýskaných čokoládových čertů.

Když vyjdeme z původní legendy o svatém Mikulášovi z Myry tak, jak o něm vypráví kniha od Jakoba Streita Svatý Mikuláš, tak ten pravý Mikuláš je:

 „Přítel dětí, pomocník chudých, ochránce pronásledovaných a zachránce v bouři.“

img_20161120_142111

Není to pozemský soudce, který trestá.vyšší, duchovní nadhled. On má Vědomí. Díky tomu je neúplatný a spravedlivý. Láskyplně, bez posuzovaní, srovnávání a odsuzování, dětem ukazuje, co se jim daří, a kde by mohly něco ještě zlepšit.

Pochválí je za to dobré a poukázáním na jejich chyby, vede děti k jejich nápravě. Tím je učí sebereflexi a vědomí toho, že jejich činy mají velký význam, že na nich záleží. Věří, že mají dobré srdce a chtějí, aby dobré činy převládaly. To platí i pro nás, dospěláky.

Čert s andělem jsou Mikulášovi pomocníci, kteří nejsou schopni nadhledu a nemají žádné pravomoce někoho posuzovat. Mikuláš je ten „kápo“ a oni jeho pomocníci. Reprezentují vyvážené polarity dobra a zla, které se snoubí právě v Mikulášovi.

Je prospěšné je všechny přijmout, jako součást nás samotných ve formě vnitřních archetypů (pravzorů moudrosti, dobra a zla). Stejně tak i u našich dětí. Můžeme s nimi následně s dětmi pracovat a mluvit o nich.

Pokud  tedy chceme děti učit vědomí toho, že naše činy a volby tvoří náš život, můžeme je laskavě povzbudit.  Jedním z možných a krásných způsobů je právě využití mikulášského svátku.

Jaká by mohla návštěva Mikuláše být, aby byla přínosem pro děti?

Nalaďte se:Klidná a sváteční atmosféra. Žádné divadlo. Sváteční a hluboký pocit zůstává po vydařené návštěvě i následně.

Mikuláš  vzbuzuje svou moudrostí, láskyplností a nadhledem obrovský respekt a úctu. Rozhodně nevzbuzuje strach nebo není dětem k smíchu. Tady je dobré dbát na výběr Mikuláše (převlečený starší bratranec asi není úplně vhodný ;-)).

Čert a anděl jsou v pozadí a doplňují Mikuláše svou přítomností. Mikuláš promlouvá ze Zlaté knihy a následně rozdá balíčky, bez jakýchkoliv požadavků na odpustky.

Pokud se nepodaří uspořádat návštěvu v tomto duchu, a sehnat „vhodného“ Mikuláše, můžeme zanechat jen balíček u lucerničky, třeba s dopisem, který si společně přečetme. Nebo si alespoň vysvětlit, kdo je pravý Mikuláš.img_20161120_143436

Nadílka?

Mikuláš nevyžaduje odpustky ve formě básniček a proto taky nenosí nějakou odplatu nebo odměnu. Nadílku je možné využít také jako součást celé oslavy a její skladbu přizpůsobit tak, aby vybízela k sebereflexi. Žádné nablýskané figurky či hračky…Možná překvapivě, jen skromné a jednoduché plody, které se dají hned vychutnat nebo vyžadují určité úsilí k vydobytí požitku. V jednoduchosti je krása a tím to můžeme ukazovat i dětem. Nadílka symbolizuje jednotlivé činy, které se nám dařily s lehkostí nebo vyžadovaly více usílí. Děti velmi dobře odhadnou, co za co mají…

Podstatné je láskyplně nastavené zrcadlo, bezpečí a láska rodičů a třešínka na dortu – pozvánka k vědomí, že nás něco přesahuje a svůj život si tvoříme samy.

To jen těžko zajistíme na Mikulášské, která si dovoluje veřejně posuzovat chování dětí, manipulovat a tahat je do pekla. Nechali jsme si zlo přerůst přes hlavu a obraz řádějících čertů je tak trochu obraz celé naší společnosti.  Zlu neklademe žádné hranice a necháme ho vládnout… Dobro je tiché a pravá moudrost nebo vědomí…? Už je na čase aby se vrátily a převzali vládu.

Vraťme se k původnímu poselství, které nese Mikuláš, zvěstovatel Vánoc…

Pokud chcete prožít skutečnou podstatu Vánoc, můžete se přidat do klubu Putování Vánočními nocemi TADY>>> Začínáme 21.12.

Podrobněji o poselství roku od léta do Vánoc nejdete tu >>>.

Přeji vám, ať vás navštíví ten pravý a moudrý Mikuláš. Pište a sdílejte, aby se více rodičů mohlo rozhodnout jinak. :-)

Spoustu světla a lehkosti do ještě přibývající temnoty…

Káta

Katy
Jsem žena obklopená jen mužskou energií. Provázím ženy klučičím světem a inspiruji je, jak díky rytmu přírody nalézt svoji vnitřní rovnováhu a předávat ji dětem. Ukazuji maminkám, jak v živelném světě kluků, jejich bitek a stříleček proplouvat, uchovávat si naši ženskou energii a zároveň přijmout klučičí energii. Jak sdílet se svými syny cykličnost přírody i života, bez tlaku konzumu a výkonu. . Více si o nás přečtete tu >> Rytmus roku a jeho prožívání můžete prostudovat tady >>>.
Komentáře