Děti u počítačů několik hodin denně, bez významného pohybu. Dostat je ven byl často téměř nadlidský výkon. Realita online výuky, hlavně teenagerů, posledního roku… Nevím jak u vás, ale u nás je jedno, jestli se dítě hroutí u stolu nebo na gauči.
Dříve jsme se děti snažili udržet od online světa co to šlo nebo je od nich odháněli, co to šlo. Respektive u nás do online světa (včetně mobilů a všech apek) kluci vpluli až skutečně se zavedení online výuky.
Poslední rok tak s technologiemi tráví skutečně daleko více času, než jsem kdy předtím možná byla ochotná vůbec dovolit. Dívat se na děti, jak několik hodin tráví u počítačů, zkroucené, bez nějakého významného pohybu, není asi úplně ten pohled, který si všichni přejeme. Je to povinná výuka a pak i touha hrát nějakou hru (ano už jede ve Fortnight), případně shlédnout nějaký film, která kluky drží u technologií víc, než je zdrávo…
Na můj vkus, screen time na jeden den, daleko za mou hranicí tolerance s lehkostí.
Kladla jsem si tedy otázku, jak spojit to nutné, s něčím užitečným. Projevil se můj tělocvikářský background.
Došla jsem k následujícímu:
Přírodní národy a některé kultury i nyní tráví mnoho času na zemi, v různých variantách sedu a hlubokého dřepu. Mají to za běžné, přirozené a jejich těla jsou na to zvyklá. Paradoxem je, že naše tělo není uzpůsobené na naše moderní sezení, dětské tělo už vůbec ne. Může někdo namítat, že ve škole také sedí v lavicích. Ano, neříkám, že je to v pořádku, nicméně nikdy nesedí tak dlouho ve strnulých pozicích tak často, jako během izolované online výuky.
Jaké možnosti sedu tedy máme? Samozřejmě ty, které si děti najdou sami. Můžeme je ale i trochu nasměrovat a povzbudit, aby sedy střídaly. U nás je i nutné sed na zemi připomínat, protože kluci sami dobrovolně s počítačem na zem nejdou.
Důležité je položit si počítač před sebe do upravené výšky pro dítě tak, aby dítě například u psaní nezvedalo ramena a mohlo mít paže volně. Pokud nic takového doma nemáte, můžete využít i několik knížek postavených na sebe do komínku.
Není zárukou, že bude dítě na zemi sedět ukázkově a nebo že to bude pro něj pohodlné. Z počátku asi nebude.
Je třeba začít postupně a postupně zvyšovat čas tak, aby se tělo pomalu přizpůsobovalo.
Každá minuta se počítá…
Sed, kdy jedna končetina je natažená jako v sedu roznožném a druhá je skrčmo vně, jako když se běží přes překážky. Střídají se strany. Varianta může být i pokrčení natažené nohy.
Klečmo na patách nebo mohou být chodidla mimo zadeček. Případně mohou být chodila i různě překřížena pod zadečkem (pravé přes levé a obráceně)
Může být celkem výzvou, pokud na to nejsou děti zvyklé. Počítá se každá minuta, důležité je, aby byly paty na zemi a nebo třeba opřené o knihu. Je možné i s vytočenými chodidly ven, ale postupně je vhodné dostat se také na paty i s chodily v rovném postavení.
To je malá inspirace k experimentování s různými polohami během práce s počítačem. Jsou samozřejmě i další možnosti „zdravého sezení“ nicméně jsem záměrně šla po té nejjednodušší a nejpřirozenější verzi, kterou lze zavést okamžitě a ještě s ní je zábava.
Velmi doporučuji i pro nás dospělé, přinést trochu více vědomí do našeho těla, do naše způsobu sezení během naší práce s PC a také se vrhnout na zem.
Vaše tělo vám ukáže velmi rychle, jak jste na tom.
Chcete ještě další nástroje, jak ulevit dětem s online výukou? Objevte nástroje Access Consciousness a naučte se Bars. Dělají zázraky pro všechny, ulevují od stresu, zlepšují výsledky ve škole, soustředění, depky a podobně. Za mě to je v této době nedocenitelný nástroj. Více zde >>>
Chcete ještě tip na trochu jiné spojení se svým synem, než přes online…? Najdete tady>>>
Jsem zvědavá na vaše zpětné vazby…
Katy