Valentýn, posel lásky, nebo…?

Co je to vlastně láska? Je to slovo, které je obalené ve spoustě představ, očekávání, ale co ještě…? Pro každého je to znamená něco jiného a stejně tak každý má své představy o tom, jak by láska přesně měla vypadat. A když se to nepotká, je „srdcebol“ na světě. Když dočtete až do konce, zjistíte jak je možné se na to celé podívat daleko jednodušeji… ;-)

Partnerská, rodičovská, přátelská, universální, vesmírná, božská, sebeláska, splynutí, propojení…

Za pár dní nás čeká možná celoplanetární šílenství za oslavou zamilovaných v podobě Sv. Valentýna. Srdíčka, kytičky a další symboly lásky…valí se z obchodů ze všech stran. Pro někoho další business nesmysl z Ameriky pro někoho příležitost.

Co je to za svátek, máme ho zavrhnout nebo si ho užít….?

Je to podobné jako s dalšími svátky, na podzim třeba s Hallooweenem. Svátek sv. Valentýna má své hluboké kořeny i symboliku, do Ameriky přišel opět s přistěhovalci a jeho kořeny patří ovšem do Evropy.

Já sama k tomuto svátku mám celkem milý vztah, protože celá moje teen-age léta jsem prožila v místě a mezi lidmi, kteří měli zakořeněno ve svých zvycích, že tento svátek slaví. Takže jsem si to pěkně užívala… <3 :-)

Kořeny sv.Valentýna

Sv. Valentýn byl patronem všech zamilovaných a slavil se ve všech zemích Evropy, včetně té naší. Je zahalen mnoha domněnkami a jeho kořeny pravděpodobně sahají do anglosaských zemí a nejspíš až k počátkům křesťanství.

Dvě legendy o křesťanském Valentýnovi 

Jedna legenda vypráví o římském biskupovi, který i přes zákaz uzavírat manželství, jenž vydal císař Marcus Aurelius, dále tajně oddával zamilované páry. Císař ho pak nechal uvěznit a popravit 14. února ve 3. století. Mezitím se však Valentýn v žaláři sblížil se slepou dcerou žalářníka, která se zázračně uzdravena a začala vidět. Před svou popravou jí Valentýn zanechal vzkaz: „Od Tvého Valentýna“ a dívka poté zasadila na jeho hrobě mandlovník. Jeho růžové květy se tak staly symbolem všech zamilovaných.
Podle druhé legendy byl Valentýn léčitelem, který byl popraven kvůli svým léčitelským schopnostem.

Blíž k pohanským kořenům je tradice, že Římané slavili 14. února svátek Bohyně Juno, která byla patronkou manželství. Šířící se křesťanství se s tímto svátkem nechtělo rozloučit, a tak pohanské kořeny vystřídal svátek sv. Valentýna.

Malý posel lásky

Je více tradic pojících se k tomuto svátku. Jednou je obdarovávání se květinami, které se váže právě k biskupovi Valentýnovi.

Další pochází z Británie, a tou je psaní zamilovaných psaníček milované osobě, tzv. valentýnek. I těm tajným.

To co je podstatné je, že svátek se týká jen zamilovaných párů, tedy partnerů, manželů, milenců, druhů a družek. Žádné děti, maminky, babičky, strýčkové. Nejsou to další Vánoce.

Zapomeňte tedy v tento den na své děti a pohýčkejte sami sebe a svůj vztah. Ten je vždy na prvním místě!

Darujte svému milému maličkost, zajděte do cukrárny, na večeři, nebo si udělejte pěkný večer doma, pokud se od děti neutrhnete. Doporučuji dětem dopředu vysvětlit, že tento večer je opravdu jen a jen váš a všeho partnera.

Sv.Valentým sice přímo nesouvisí s energiemi matky Země a s jejím rytmem, nicméně i tu můžeme najít pěkné propojení. Myslím, že nechat se rozehřát uprostřed zimy určitě stojí za to a můžeme, tak načerpat energii do zbytku zimy. ;-)

Tip pro osamocené

Pokud zrovna partnera nemáte, zkuste se neutápět v lítosti či sebelítosti. Ta vás jen uzavírá od všech možností, které pro vás mohou být někde připravené. Můžete všechnu svou lítost, zlobu, zoufalství přenést na papír, vypsat, namalovat a vše spálit. Prostě to pusťte ze sebe ven.  Nebo můžete využít jednoduché nástroje Access Consciousness ke zpracování emocí a změně úhlu pohledu, rozvázání všech společných minulých vazeb a nalezení vděčnosti.

Poté si jen sami pro sebe dopřejte krásný den či večer, rozmazlete se třeba nákupem nějaké milé drobnosti pro sebe , zapalte svíčky, dejte si voňavou teplou vanu s květinami a olejíčky (úžasný je yalng-ylang, který harmonizuje mužsko-ženské energie ;-) ) pusťte si příjemnou  hudbu a nechte se unášet vizemi, které přijdou. Na závěr tu pozitivní energii opět můžete přenést na papír, namalovat si obrázek a naplnit ho energií z celého Vesmíru, tzv. energetickým tahem… 

Pak už stačí nechat vše pracovat a těšit se na jaro. I to můžete projít vědomě a v naladění na rytmus přírody a změny, plodné energie přírody využít pro tvorbu svého života. K tomu slouží Klub putování jarem, kam se už teď můžete připojit, TADY >>>

Jak jinak nahlížet na lásku?

Jak jsem na začátku zmínila, slovo láska vyvolává spoustu různých emocí a představ o tom, co to vlastně je a znamená. Miluje mě, nemiluje mě, kdy má rád, kdy nemá rád, kdy miluji já, jak to poznám, co u toho vlastně cítím… Můžeme se do toho pěkně zamotat. Někdo třeba také stále doufá v nalezení své spřízněné duši nebo svého „dvojplamenu“.

Náhled Accessu mě osobně do tohoto tématu vnesl daleko více lehkosti a jasnosti. Na celou tuto oblast se můžeme podívat tak, že vynecháme slovo láska a změříme se na slovo vděčnost. Také že se uznáme jako úplné bytosti, nekonečné bytosti, které nepotřebují žádné doplňování někým jiným.

Zkuste vnímat rozdíl: „Miluji tě“ a „Jsem za tebe tak moc vděčná“

Když si procítíme vděčnost, kterou máme za to, že je někdo v našem životě, vůči jeho bytosti, co nám dává, čím nám přispívá…

Je to trochu jiné?

Odnese to onen zmatek a mi můžeme mít více jasno a zároveň skutečné prožití této podoby vděčnosti je velmi blízké prožívání lásky, nemyslím úplně zamilovanosti…

Já sama v tom vnímám uvolnění i u té druhé osoby, protože „miluji tě“ může být i zavazující a svazující, plné dalších očekávání.

Vděčnost nikoli, ta prostě JE. Když jsem za něco vděční, nemusíme očekávat nic zpátky. Ta druhá osoba to tak cítí taky a je schopná to přijmout s větší lehkostí.

A stejně tak jako jsme vděční za druhé osoby ve svém životě, na prvním místě bychom měli být vděční sami za sebe, za své tělo, své kapacity, síly a možnosti. uznat vše co jsme vytvořili…

To je možná prima začátek jakéhokoliv vztahu…

Ať vedou všechny naše kroky k vědomí toho, co skutečně tvoříme a kým skutečně jsme…

Katy

Katy
Jsem žena obklopená jen mužskou energií. Provázím ženy klučičím světem a inspiruji je, jak díky rytmu přírody nalézt svoji vnitřní rovnováhu a předávat ji dětem. Ukazuji maminkám, jak v živelném světě kluků, jejich bitek a stříleček proplouvat, uchovávat si naši ženskou energii a zároveň přijmout klučičí energii. Jak sdílet se svými syny cykličnost přírody i života, bez tlaku konzumu a výkonu. . Více si o nás přečtete tu >> Rytmus roku a jeho prožívání můžete prostudovat tady >>>.
Komentáře